Ruce plné něhy

Zářivé doteky slova tajemné jak stíny
z myšlenek provoněné city
kde jsou ty ukryté viny
zmizelé nahoty
jak kalné ráno,jak svítání
povzdechu,slov a hledání
když něco tak krasně bolí
a ráno se drolí
zamčeného citu
bez světu
co jsou tak zamčené
myšlenek napsané
nehty zarytého pocitu
co v nás jen křičí:
jak city co tě chrání
zázraky krasy proměny
to pro díly odměny
co žít ti nebrání
jak studené ,
živé ruce
bez břehy
plné žhavé něhy