Jako víno...

Mám ráda své vrásky,
jsou od smíchu a z lásky,
paprsky vějířů okolo očí,
ani jednu jedinou nevezmou mi ruce ničí.

Mám ráda svá prsa,
bez silikonových duší,
malá a horká, na tlučícím srdci,
co na tvé ruce stále se těší.

Mám ráda své faldy,
tu a tam někde navíc,
na břiše plochém tehdy...
jen přibyly roky, však není to pro nic.

To na tebe a na děti smály se oči,
pro děti a pro tebe, tak nediv se přeci...

Mám ráda tvé šediny,
na hlavě tvé není však jediný...
na hrudi jako skála,
probírám stříbro ráda.

Mám ráda tvé mozoly,
v nich vrytou sílu,
porvat se se světem,
zahnat bídu.

Mám ráda tvůj polštář,
kde hlavu svojí,
na břiše plochém kdysi...
jako tehdy i dnes, ke spánku skloním.

Lenka pomněnka