Verše laciný

Když se vedle mě probouzíš,
jen s kývnutím hlavy mě opouštíš,
s iluzí, že jsi bez viny,
já píšu věrše laciný.

Z touhy mi city vyznáváš,
když pod sebou mě znovu máš
a já z té lásky navěky,
po ránu snídám tablety.

Dlouhé jsou dny - a delší noc,
už nežádám tě o pomoc.
S vědomím, žes šel za jinou,
píšu tu báseň lacinou.