Smrt

Stále se usmíváš,ale tvá ústa zůstávají nehybná.
Všichni kolem pijí,ale tvá ruka pohár nezdvihá.
Lidské oči s jiskrou uvnitř vnímají tu světa zář,
zatímco ty se snažíš uronit pouhou slzu na polštář.

Promiň,že ti to říkám,ale lidé bez očí nepláčí.
Bože, neříkej mi, že ti to vysvětlení nestačí.
Polož tedy ruku na levou stranu hrudě, blízko plic,
tak už ti došlo, proč necítiš tlak, proč necítíš nic?

Neříkal jsi, že život, ten malíř, barví rudě líce?
Tobě k té barvě chybí jedna věc, činné srdce.
Neplač můj drahý, ja květiny na mramor položím!