~Andělský kostival~

..a to se prý opravdu bábince přihodilo,no nevím,jestli si bábi trochu nevymýšlí..

~~~~~~~
Na nebi to přece znám
ách jo,i tak se tady cítím sám
křídla schovám pod kabát
počkám u nebeských vrat.
Ta se s ránem otevřela
Anděl padá,no jako střela
měl však víc trpělivý být
až na zemi si svá křídla skrýt.

Tak dopad na tvrdou půdu
au,au,chvíli tady ležet budu,
natlouk jsem si asi hlavu
snad se z toho ňák vyhrabu.
Tak si pod meruňku sedl
ve svých tvářích více zbledl,
tam ho našla naše bábi
s tím mládencem už se baví.

Potom ho léčila kostivalem
který prý roste jen za kostelem,
to co mu chutnalo bábinka vařila
Anděla za chvíli ta váha tížila.
Zatřepal křídly a kousek se vznes
bříško má těžké,za chvíli kles
v meruňce ve větvích sedí
a na svoje nebe teď smutný hledí.

Hvězdný paprsek dolů se snes
Anděl tam nahoru po něm si lez,
zase jsem doma,na obláčku,
z nebe pak pozdravil tu babičku.
Pak pošle ji hrst hvězdného prachu
a tím postříbří komín a střechu,
každým rokem ji mává z nebe
babi ta vždycky pookřeje…

~~~~~~~~~
tam v kostele...