Před a za zrcadlem

V zrcadle tvář grimasou ztemnělou,
naruby snář muchláš s mou ozvěnou.
Střepy střetů protínaj hroty,
naruby zmuchlané člověčí světy.

Zkřivené úsměvy v bludišti lhář,
za noci bezesné pročítáš snář.
Skřeky skřetů zaklínaj kroky,
v ozvěnu zmuchlané tajemné světy.

Za křivým zrcadlem moje je zář,
ve slunci poledním NIC neschováš.
Břehy všech břehů vylívaj řeky,
z tajemných světů zmuchlané skřeky.

Ze slunce zrcadla na tváři snář,
z prasátka záblesků mě načrtáš.
Skřety ty zmuchlané mizerný lhář,
po vodě zpěněné dál posíláš.

Lenka pomněnka