Upřímnou soustrast

Ještě není síla na slova, na to se zvednout a jít dál... věnováno mému nejlpešímu kamarádovi, příteli.
» autorka: Petra
Drahý příteli,

život dává,
ale také bere…
… poslední jiskra
vždycky zebe.

Člověk musí někdy ztratit,
aby mohl znovu nalézt,
ránu života utržit,
aby ji mohl čas… odnést.

Vím, že cítíš bolest,
srdce bije pomalu,
slyšíš žalostný šelest
a slzám vzals odvahu…

… tak vracíš se zpátky,
do dětských let,
kdy s tátou sis hrál
a večer pohádky Ti čet…

… s bráchou občas
vyvedli jste lumpárny,
však rychle utíkal čas,
najednou přišly kasárny…

… a po škole, tos´ dospěl
a z vojáka stal se muž,
v práci si dobře uspěl,
tak znovu se vzmuž…

… až rána se zacelí
a jizva vybledne,
duše znovu se zocelí,
smutek naposledy vydechne…




Táta tu byl vždycky pro Tebe,
pro Tvého bráchu, pro Tvoji mámu,
pro blízké, přátelé, které měl rád,
však jenom Vás, Laďo,
Vás, rodinu nejvíc v životě miloval…




Tak pohledni vzhůru,
vidíš támhle… v tom rohu?
To nová hvězda vzešla,
by s životem na zemi,
v dobrém se rozešla…
… anděl měl svůj úkol…

… který právě splnil.


...
Tipů: 8
» 03.09.12
» komentářů: 1
» čteno: 711(16)
» posláno: 0


» 07.10.2012 - 02:28
Krásné vzpomínání, ale smutné. Myslím si, že to též znám. T.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ozvěna | Následující: Chladím se

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.