Pšeničné klasy

..voňavé...heboučké..prosluněné..kouzlo !!

...neuvěřitelně krásné,Jituško!A zrovna zadělávám na chleba...ten opravdový/z kvásku/ a do pece..té opravdové/ne pekárny/!:-)
ST

Jůůů, už cítím vůni horka a kůrky ST

nádherně ...úchvatně napsané..ST

Na co ty všechno nepřijdeš, na co neupozorníš, co necítíš. Voní vším možným, sluncem, polem, strništěm, hlínou, o chlebu a koláčích nemluvě. Děsně mě potěšila. Díky.

mně se taky líbí a moc - podle mého je nesmírně těžké napsat báseň s podobným námětem, aniž by to byl kýč.
Tohle je poezie!!!!

Moc se mi to líbí. ST

Dokážeš evokovat různé chutě
Tu zvláštní vůni obilí za horka
kdy vzduch se ani nehne
Vůni mísy a válu, kde těsto vzniká
a pak... ta lohoda okamžiku
kdy se chuťové pohárky roztančí
nad tou úžasností...

Zavoněla hojností.))

Vybavil se mi Josef Mánes. Proč? ST

krizekkk: tak to je pocta:-)

Voní... sluncem a těmi koláči
ST

já spíš ty koláčky, úplně mi zavoněly - ST

...vůně země,vůně léta,vůně chleba vše, co evokuje radost a chuť do života-krása

...
je pro člověka štěstím umět vnímat krásu

Dnes jsem pekla svůj první hanácký koláč.
Obrovské kolo jak od mlýna.
Mák,povidlí a švestky.
Drobenka.
Přesně tak chutná Tvá báseň.
Mnjam!:-))

A vonííí
ST

Ach ten Vilém ...

ty má vypravěčko
požitkářko kroků
má zemitá tečko
na krovkách toku
životních kolotání
tvé neskutečné zrání
lahodí nejen oku...:))

..pšeničné klasy
to léto má vlasy...

Ááálééé, Mbonita se objevila

Krásnéééé)

Mezi prsty, lechtavě a hladce sladce
protekla mi celá sýpka...
Šeptala mi krásná slípka:
Přidej poklad ve skořápce...

Pro vůni koláčů se jednou upláču.

Celá chlebem i rozumem mi zavoněla.

šel jsem polem, po pšeničném
při večeru setmělém
kde dnes panely voltaické
mi vrásky ryjí nad čelem
**

Hejno klasů
zlatých vlasů
pospolu v poli,
k slunci se kloní
Bez názvu to mohla být hádanka :)
Inspirovala, zavoněla ...ST**

Voňavá fantazie - ST!

Vrátila jsi mne do druhé třídy. V čítance bych tam asi našel podobné verše i s ilustrací. A možná, kdyby se ta doba vrátila, by to byly právě ty Tvoje :-)

máš krásnou duši má drahá matinko :)

Jituš, ráda peču chleba, v troubě, dělám to vonící těsto, bylinkami, kmínem, láskou v té práci a chutí, když vyndáš ho z trouby... mám ráda věci, které člověk tvoří, mají tu vůni lidské ruky, touhy, lásky, rozzářených očí... a ty jsi to tak krásně napsala... voníš, voníš jako člověk...

jsi přírodní úkaz láskou provonělý ke všemu co miluješ:-)

Zvláštní, chleba se nikdy nepřejí... jako Tvoje verše!
ST!

...**

To je ta cesta, kterou se příroda ubírá
lidem pro radost a nasycení -
občas však požádá o pomoc
a nikdo v dosahu není
a neslyší naříkat,
chce jen brát.

Krásně uvažuješ, po Tvém

Povedly se..

Pohladila i zavoněla... :o))

vždy když vidím lán dozrávajícího obilí vezmu si hrst klasů a promnu je v dlaních...

Verše plné slunce.
Ráda jsem se zastavila.

hm..ta voní...

závěr je symbolický a posouvá tím drobnost na poetický obraz hodný galerie ,podobenství o pravdě a síle života

Já myslím, že právem dám STip.
Vše mám rád, zlaté klasy, těsto, chleba
to vše je k žití třeba.