***

***


hledáme
opožděná slova
jako by naděje
nebyla
nebo se ztratila
v našem odloučení
na několik dnů
v čase bezmasem
v hodinách
mezi psem a vlkem
kdy smích umíral
na rtech vytušené víry
ale tys stejně
odešla za svým cílem
do tmy noci
tak tiché
až ta její tichost
zarostla v mém otevřeném srdci
každou skulinu
do které by mohla vejít
nová láska


***


nevím ...
nic nevím
jakoby sny odlétaly
do neznámých krajů
po tvém těle
jako teplé prsty
v té staré hře
na osud a na lásku
kdy slova nic neznamenají
protože němí
v srdcích která se bojí
jen promluvit
otevřít starou skříňku
s bolestí a líčidly
co leží na dně skříně
dávno potopené
do největší hlubiny
bezčasovosti
přecházející
pod otevřenými okny
dnů a hodin
kdy se milujeme
jako by to bylo naposledy
nebo poprvé ...


***