z hloubky a lehkosti

.

Říkáš mi baf
ale já se nelekám

i když z mého srdce
láska k tobě přetéká..

po nocích se chceš skrývat
a ne trhat slunečnice

smím ti z tváří make-up smývat
má věrná společnice

a v okrasných zahradách
chceš si hrát

nedýchám na hradbách
pln otázek... nedát či dát?

přibrzďuješ
jako kometa při dopadu

a vše posypal popel z tvých slin
a já cítil zradu

..zase..

z rozumu ztrácím dech
a z dechu nerozum

chceš být sama sebou
a mé já se oddělilo od tebe

a lži jsou jako hvězdy
usídlily se ti ve vlasech

poslední otočení
a ztrácím sen
ztrácím dech...

.