Odkaz Blanických rytířů

Blaničtí rytíři už jedou horou tryskem
slyší naříkat všechen Český lid
Bůh sepnul ruce nad tím místem
kéž byste sestry bratři v duších našli klid…
Jen kopyt dusot zahřměl mezi mraky
rytířů stíny pluly hustou tmou
měsíc osvítil na prsou jejich znaky
/dál lidé ohání se místo slovem mstou/
Až myšlenky se spojí v jeden celek
zalije ve tmě krev drahé zeminy
potůčky hněvu na tváři zatvrzelé
- hoď tedy kamenem -
ty…
kdo jsi bez viny
Tajemná pověst opředená mýty
v hádkách a sporech úspěch nevězí
zvedněte k boji kopí meče štíty
s pravdou a láskou člověk vítězí…

© 2012, Sidy