Argó

Iásone...
mluvím k tobě
obzorem své mysli
vidím loď
letí nad vodou
podobna bílému rackovi
oko bohů na kýlu
přídí namířeno do Poseidonem rozbouřených vln
jsem
Médea
tvoje budoucí láska
čarodějka s bílou duší
záhadnýma tmavýma očima
tělem bohyně Artemis
nezradím
leč budu zrazena
vím..
chceš rouno
beránka kolchidského
obětuješ vše
lásku
přátelství
život...
posmutnělá
přesto uspím draka
i v sobě
jsem oběť
nebo žena
co miluje
kdo ví
můj milovaný ...to co vyšleš do světa
myšlenky i skutky
dobro a zlo
lásky i touhy
všechna přání
vrátí se k tobě
nekonečným posvátným kruhem
na věky...

adío