Nepsavost

Nepsat je jako nedýchat,
když život příliš pospíchá.

Když dotek spěchá zchladit dlaň
do noci, k jiným peřinám,
otevřít nově příchozímu.

Prý stačí slyšet půlku rýmu
a žít jen jeden z životů
a místo snění dřímotu
a radši plout po proudu.

Mám ráda kouzlo přeludů,
co přežívá i svítání,
a metafory k snídani,
a místo tmy příšeří,
proužek světla zpod dveří,
šepot ve výklenku.

Ticho lámu podél řezu,
když vstupuješ, boty přezuj
a svět nechej venku.