přání ´12

**


Mezi břehy
melancholie
vzteku co nemá konce
a lásky bez hranic

pluješ ty

byl by to moc velký zázrak
asi jako meteor
spadlý z nebe

co se do mne trefil

s tvým podpisem

hopsáš
jako klokan
s kapsou

a tvým přáním
je do ní schovat
celý svět

mlčíš
jako by ti bylo pět

můžeš to na mne zase prásknout

v tísni linek
podnikám záchranné výjezdy
až na mléčnou dráhu

hodiny
mají bio-mechanický mozek
auto-destrukční režim

spoléháš
na svůj podvozek
a že jej trefím

jsem mechanik
tvých oběžných drah

úsměvů a prázdných zpráv

jsi Alenka z říše divů
co se přiopila v limbu

rozpitá esová karta
co nezná cestu
bez nesnází

jeden kluk
na tebe pořád vsází..


**