1968

Jen tak...u piva

» autor: Houda

1968

I kdyby sis tři kabáty vzala
vždy tě vidím nahou
jaks tam tehdy stála
v mým pokoji
bylo už k ránu
když vojska táhla Prahou
a tehdy v Orloji na trámu
se Hanuš oběsil...
Ze všech sil jsem k tobě
obě ruce natáhnul
a venku jako v hrobě...

I kdybys svý polibky křičela
z plna hrdla kulometem
já ty mžitky létem vidím přesně
jak si tam ležela
tělo u těla a plnou vahou
do čela se vryla tíseň
jak ta vojska táhnou Prahou
ta píseň zbabělosti
zaryla se do věčnosti
našich těl...bohužel...

Tipů: 17

» 03.08.12

» komentářů: 9

» čteno: 747(16)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (9)

» 03.08.2012 - 20:48

Rezina

ST
Nejde zapomenout
Tenkrát jsem stála před prahem dospívání a spolu s naší partou dětí jsme se setkali s dvěma vojákama. Byli to úplně obyčejní odrostlí kluci, kteří ani netušili proč tu jsou - tábořili 3km od nás

» 03.08.2012 - 21:15

básněnka

já si jen pamatuju,že jsem se moc bála..bylo mi 5 let..ST

» 03.08.2012 - 23:41

Květka Š.

Ne,opravdu to nejde zapomenout...
půlroční dítě v kočárku a vojáci se samopalem...brrrr
bydleli jsme pod letištěm

» 04.08.2012 - 10:29

Kapka

Nepěkné vzpomínky, ale pěkná báseň.
... jeden syn, fofrem domů ze školky, druhý na cestě, před porodem... a tanky v plné zbroji

» 05.08.2012 - 08:51

zenge

.. víš že ani nevím kolik mi tenkrát bylo:)
ST