Stará pavlač

Vodil jsem tě do řečí,
nahou v kopřivách,
po pavlači mládí
Nejistou v rozpacích,
krásnou v pochybách,
přes rozepnutou závist,
kde se dotýká
teplo v peřinách
vůně neřestí,
odevzdání a slibu bezpečí

Nekonečně dlouho je to stejný,
stejný k zbláznění,
v rohu hraje televize
a já hniju vedle ní
Nad zátiším vajglů
s ubrusem od kafe,
pocintanej pozdrav
-Welcome to Santa Fe
Jako všechno, ten taky přebolí,
kde jsem vůbec sebral štempl
k pobytu na Zeměkouli ?
Důležitost mý osoby
udává rozpis na schody
a jméno na dveřích,
kam nikdo nechodí
Letos to bude tisíc let,
co jsem se zasmál naposled
a žádnej důvod na dohled
z okna podkroví !

Vodil jsem tě do řečí,
nahou v kopřivách,
po pavlači mládí,
do čtyřech holejch zdí
-svědčily přísahám,
jak se máme rádi,rádi,rádi!!!
Teď se dotýká
tepla v peřinách
zajatec pelestí,
kandidát
bezpečnýho bezpečí.