POzdrav letní

* * * * * * * *
ON „
Tak a je to opět tady,
chytej náruč polibků,
vyběhni ven do zahrady,
posílám je po sluníčku.

Paprskům co ohřejí tě,
nastav svoje tvářičky,
dokud svítí – no tak rychle,
svlékni oděv – šatičky.

V tu chvíli chci sluncem být,
a v náruči tebe mít,
jen modré nebe ať to vidí,
. . . .
to o čem nechávám si snít.

ONA“
Ty můj drahý vzdálený,
pozdrav letí dálavou,
plný touhy za tebou.

Polibky jsem nachytala,
na dlouho je budu mít,
do náruče jsem ti vklouzla,
chci tě také políbit.

Najdeme si to své místo,
tam nahoře ve skalách,
modré nebe bude blízko.
projdeme ho v lásky hrách.
. . . .
jako v nejkrásnějších snách.

* * * * * * * * *