Šance

Nenávidím tě..
Jako svítání po krásné noci.
Oddechuji..umírání. (mám ho v moci? )
Jsi moje všechno,
Jsi můj stín.

Jsi odpuštění…
Však, co s tím?

Když zbrocená krví kráčím k tobě v dál..
Ty ses mi jen smál
Já se přes překážky dostávala
A tebe tajně proklínala…
Přesto jsem šla dál.

Ty… se dál jen smál.
Já poprvé jsem slzy prolévala,
A horkou krev s nimi,
Své ruce s tvými proplétala
S otazníkem,
Zda jsou mými.

Jdu přes skály, přes lesy,
Přes široké louže,
Nehodlám se zastavit…
Co ještě láska zmůže?

Klopýtnutí sem a tam,
Vstávám,
O ně se nestarám..
Tam, na konci cesty
Ruce k tobě natahuji,
Ač hrdá, vím, že jsi můj král…
A ty s hanlivým pohledem…
Ses zas zasmál..
…. pak už… sám.