Jak odpovíš?
Překlad
» autor: jc senior |
Les fleurs du mal (Charles Baudelaire)
Teď hledej odpověď, má duše osamělá,
zármutku samoty, do věčných saháš míst,
teď hledej odpověď, když ústa uzamčela
ta krása líbezná, diadém, ametyst
Skloň hlavu, pýcho, před krokem majestátu,
chci veršem chválit jej, však zraku zůstat skryt,
vznešenost Étery, v prostém celkem šatu
je sladkých songů verš ten křišťálový třpyt
Až někde v ústraní, když klid se zmocní dne,
či kroků déšť hrá virbl o dláždění
a krása zhmotnělá vzplá jasem pochodně
ten příkaz zaslechnu v lásky předpokoji:
„Vstup, miluj mě, omládlý, nezraněný,
jsem Múza, Anděl i Madonou jsem tvojí.“
Teď hledej odpověď, má duše osamělá,
zármutku samoty, do věčných saháš míst,
teď hledej odpověď, když ústa uzamčela
ta krása líbezná, diadém, ametyst
Skloň hlavu, pýcho, před krokem majestátu,
chci veršem chválit jej, však zraku zůstat skryt,
vznešenost Étery, v prostém celkem šatu
je sladkých songů verš ten křišťálový třpyt
Až někde v ústraní, když klid se zmocní dne,
či kroků déšť hrá virbl o dláždění
a krása zhmotnělá vzplá jasem pochodně
ten příkaz zaslechnu v lásky předpokoji:
„Vstup, miluj mě, omládlý, nezraněný,
jsem Múza, Anděl i Madonou jsem tvojí.“
Tipů: 48
» 07.07.12
» komentářů: 24
» čteno: 1069(38)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.07.2012 - 09:49
vavaoko: Děkuji za ocenění mého nesmělého pokusu přiblížit se mistrovi klasiky.
» 07.07.2012 - 10:46
Jirko,to je fakt moc krásný.
A klidně víc takových pokusů.Těším se.
ST,St,st...
A klidně víc takových pokusů.Těším se.
ST,St,st...
» 07.07.2012 - 14:16
Jak Ti odpovím?
Že už, Jiří, vím, jak to děláš! (S těmi Múzami... |;-)
Od mládí, od píky
řídíš se klasiky!
Tam z básní norem
Baudelaire Ti vzorem.
Že už, Jiří, vím, jak to děláš! (S těmi Múzami... |;-)
Od mládí, od píky
řídíš se klasiky!
Tam z básní norem
Baudelaire Ti vzorem.
» 07.07.2012 - 22:25
Jiří, fakt nevím, co pohledáváš mezi amatéry, ale moc rád tě čtu, zůSTaň :-)
» 10.07.2012 - 11:28
ttragelaf
opravdu krasne
» 10.07.2012 - 21:55
..mlčí - noc plná hvězd..
..mlčí - pohoří z kamení..
..které nejde jen tak slézt..
..mlčí - co bývá pevnost..i zbraň..
..má Múzo..chraň mne..chraň..
..mlčí - pohoří z kamení..
..které nejde jen tak slézt..
..mlčí - co bývá pevnost..i zbraň..
..má Múzo..chraň mne..chraň..
» 12.07.2012 - 21:49
Co ti odpovědět-
V den tvého narození ti předali z nebeských výšin dar, dar od samého Boha- být básníkem.
A ty jdeš ve šlépějích tvých dvou oblíbenců. A že to umíš - to už je tvoje práce, talent a touha pokračovat, kde oni už nemohou .
A tou krásou těšíš nás a jistě i sebe.Je to tak?
V den tvého narození ti předali z nebeských výšin dar, dar od samého Boha- být básníkem.
A ty jdeš ve šlépějích tvých dvou oblíbenců. A že to umíš - to už je tvoje práce, talent a touha pokračovat, kde oni už nemohou .
A tou krásou těšíš nás a jistě i sebe.Je to tak?
» 15.07.2012 - 11:24
Když ze slov září
jasný svit až k moři,
proudy třpytu se slijí k nebesům,
já jen mlčím, když cosi ve mě hoří,
tvůj průhled slov Baudelairovi se dvoří
a báseň zní ze svatých partesů..
jasný svit až k moři,
proudy třpytu se slijí k nebesům,
já jen mlčím, když cosi ve mě hoří,
tvůj průhled slov Baudelairovi se dvoří
a báseň zní ze svatých partesů..
» 03.08.2012 - 12:27
nedalo mi to :))
Až někde v ústraní se odpověď ti zjeví
vtělena do ženy a jejích křehkých gest
sklop oči básníku, jen veršem bez prodlevy
odemkni zámek úst a rty si jím nech vést…
Duši svou bloudící nepolituj ni chvíli!
Na nebi všetečném se neutají nic
Ponech svůj vetchý plášť starobou zasmušilý
Odemkni zámek úst a šeptej uvěříc´
že krása zhmotnělá plá jasem Éos samé
v předpraží úsvitu, kam nohou vkročit smíš
Omládlý, nezraněn, ve zraku věčný plamen
ten příkaz vyslechni a neotálej již…
Lidský duch nezvěděl nic o rozkoších širých
Ten příkaz vyslechni. A chvíli vzdej se víry…
Až někde v ústraní se odpověď ti zjeví
vtělena do ženy a jejích křehkých gest
sklop oči básníku, jen veršem bez prodlevy
odemkni zámek úst a rty si jím nech vést…
Duši svou bloudící nepolituj ni chvíli!
Na nebi všetečném se neutají nic
Ponech svůj vetchý plášť starobou zasmušilý
Odemkni zámek úst a šeptej uvěříc´
že krása zhmotnělá plá jasem Éos samé
v předpraží úsvitu, kam nohou vkročit smíš
Omládlý, nezraněn, ve zraku věčný plamen
ten příkaz vyslechni a neotálej již…
Lidský duch nezvěděl nic o rozkoších širých
Ten příkaz vyslechni. A chvíli vzdej se víry…
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Z příběhů věčného válečníka | Následující: Verše v lásce