Matka Zpovědnice

Černé noci jsou její vlasy
chladná jako led
ve vzpomínkách slýchává hlasy
co v srdci umí zabolet.

Modrého nebe jsou její oči
co na dno duše dohlédnou
do tmy s jejich světlem vkročí
jsou zlatou studnicí bezednou.

Mořské pěny jsou její šaty
svědkem byly mnoha smrtí
protkají den vláknem zlatým
v jehož objetí ona trpí.

Ledové oceli je její dýka
kterou po boku léta nosí
v tichu opuštěna vzlyká
chladivé kapky ranní rosy.

Prozíravá je její duše
ať lží zaslechne sebevíce
milovala jen jednoho muže
Matka, hrdá bojovnice.