Když plují černá oblaka
plující beznaděj...
» autor: radek oslov |
V tom moři ze smutku naději hledáme
proč cizí tváře tak líbáme
jsme nekončící sešlost
zmrzlý na kost
čas se v tobě láme
potkáme ale to samé
potom ale křičí
lhostejnost co zničí
všednost nebo paprsek
ze zbytku otázek
kde samá lež
mlčící v tobě,a samá křeč
v hříchu se propadá
jak slunce co zapadá
já vím
když se nedozvím
kdo potká člověka...
když plují černá oblaka.
proč cizí tváře tak líbáme
jsme nekončící sešlost
zmrzlý na kost
čas se v tobě láme
potkáme ale to samé
potom ale křičí
lhostejnost co zničí
všednost nebo paprsek
ze zbytku otázek
kde samá lež
mlčící v tobě,a samá křeč
v hříchu se propadá
jak slunce co zapadá
já vím
když se nedozvím
kdo potká člověka...
když plují černá oblaka.
Tipů: 4
» 29.06.12
» komentářů: 0
» čteno: 606(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jsme slova i beznaděje | Následující: BLOUDÍCÍ....