Jak někdy ...» autorka: Lota |
.
Jak někdy...
v tichu pokoje
s rozpačitým úsměvem
kolem kolejí času
myšlenky hlodají neúmorně
Živote
kolébko radosti
rozkoše
bídy
Jak někdy...
jsi mi byl útočistěm
Jak někdy...
jsi zpřísněl
a připomněl
že klamem je
trhat růže v prosinci
a kdo se tomu zasměje
skončí v blázinci
Jak někdy...
jsi drtil v cynické piliny
tvárnými prsty
moji víru
Jak někdy...
pro smutného člověka
jsi vratké křeslo
a přesto
má touho
vtělená do věcí
můj hlade
po lásce neukojený
můj zámku s princem
na věky zakletý
.
Jak někdy...
v tichu pokoje
s rozpačitým úsměvem
kolem kolejí času
myšlenky hlodají neúmorně
Živote
kolébko radosti
rozkoše
bídy
Jak někdy...
jsi mi byl útočistěm
Jak někdy...
jsi zpřísněl
a připomněl
že klamem je
trhat růže v prosinci
a kdo se tomu zasměje
skončí v blázinci
Jak někdy...
jsi drtil v cynické piliny
tvárnými prsty
moji víru
Jak někdy...
pro smutného člověka
jsi vratké křeslo
a přesto
má touho
vtělená do věcí
můj hlade
po lásce neukojený
můj zámku s princem
na věky zakletý
.
Tipů: 36
» 25.06.12
» komentářů: 13
» čteno: 763(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.06.2012 - 14:39
Jak někdy
si přejeme napsat víc
a nikdy nenapíšeme vše
co cítíme, ztrácíme a nalézáme...
**
si přejeme napsat víc
a nikdy nenapíšeme vše
co cítíme, ztrácíme a nalézáme...
**
» 01.07.2012 - 18:47
Tak líbezně psané vyznání životu-
o lásce a touze svědčí.
A život, že krásný je, tu pravdu blahořečí.
o lásce a touze svědčí.
A život, že krásný je, tu pravdu blahořečí.
» 11.07.2012 - 10:16
Si Tě dneska prostě mlsám. Jsi mi krapet připomněla svými verši Karlu Erbovou*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: bez názvu | Následující: Příliš černá noc