Utichám

Vodopády,
zamrzlých slz,
vyhaslá čerň jiskrných očí.
Milostných zpráv napsaných proč jí?
Žal a trudy,
ze srdce tvrz.

Dívenky rády,
bodají skrz,
živoucí tkáň cit nedoručí
tisíce let lesk rozezvučí
křišťálu řady,
hrají mi blues.

Naposledy
mnu kojný prs,
života chraň v jejím náručí.
Nedávím zpět kyselé žluči,
saji bledý,
probodlý skrz,
- otravou, životem, žalem i radostí,
utichám.