O "hledání" lásky ... v nás i v jiných ...

vyplynuvší zpověď ..
» autorka: Helena Lovecká
POE. Pochopila jsem to. Nemůžu odsud odejít. Musím tu zůstat. Jako prokletá princezna ve věži. Nemůžu odejít, můžu se o to snažit, ale nikdy odsud neodejdu. Mým úkolem je nedělat nic a čekat na záchranu. Já sama sebe nezachráním. Ne činy. Ale tím čekáním. Přijetím svého místa. Které je tady. Nedělat nic, jen sedět a mlčet. A čekat na prince, který možná nikdy nepřijde, možná proto, že o mě neví a nebude vědět. Ale to je můj úkol. Pochopila jsem to. Mohla bych se naučit lyžovat, ale jak dlouho by mi to trvalo. A dokázala bych někdy udělat tak skvostný oblouček, aby sis jednou řekl – jo, vybral jsem si správně? Musím tu sedět a čekat na prince, který mě bude chtít. Teď. Celou. Takovou jaká jsem teď. Nebudu se odmaskovávat, ani mýt, ani upravovat.... „Princezna si mě musí vzít takového, jaký jsem.“... Možná se ti zdá, že v téhle pohádce něco chybí. Jo, kde je ten pytel zlaťáků, který s sebou nesl čertův švagr? Co přináším já? ... Lásku. Přijetí. Pochopení..... Nemohu prozrazovat vše. Nemůžu udělat už ani krok. Mám tu sedět a čekat na toho, který to uvidí a pochopí. Za tou maskou mu to bude jasné. Mohla bych se naučit lyžovat, mohla bych jezdit na kole, mohla bych hrát divadlo, mohla bych psát, mohla bych se opíjet nebo taky ne, hrát kulečník, dělat na zahrádce, mohla bych ... ale k čemu by to bylo. Jsou to všechno jenom vnější pomíjivé věci. Mohla bych být slavnou autorkou knih či divadelních her, herečkou v mých hrách, mohla bych zpívat a tancovat celý den. Ale to není můj úkol. Já jsem ta zakletá princezna, která čeká na prince, který chce lásku. Nic víc a nic míň. A pro mě láska nejezdí po sjezdovkách, ani neroste na zahradě. Ale s láskou se dá po nich jezdit a s láskou se dá zasívat. Bez lásky jsou to jenom prázdné činnosti. Pořadí je naopak. Ne činnost a z ní se rodí láska, ale z lásky se rodí činnost. Je mi to jasné, už jsem to pochopila. Naučila bych se kvůli tobě klidně i jezdit na lyžích. Ale ne z toho důvodu, že bys mě potom možná měl rád. Ne proto, že lyžuju. Je to naopak. Mít rád pro mou existenci, vůbec proto, že JSEM. Ne proto, že jsem NĚKDO. Láska hory přenáší. Začínám to chápat. A takovou lásku jsem já vždy chtěla. První lásku, M., jsem odehnala tím, že sem podlehla jiným představám o lásce. O tom, jaká by měla láska být. A já vím, že teď mám být tu a nikam nechodit, nic nedělat, s nikým se nestýkat, zase se komplet uzavřít do sebe. A čekat. Na ten správný impulz, který možná nikdy nepřijde. Zavírám se do sebe, k sobě a k Bohu. Nechci doufat, že se tvůj přístup změní. Buď mě chceš teď a nebo ne. Nemá smysl čekat, že až ... , tak si to L. uvědomí. Ne. Já už „nechci být pod cenou prodaná“. Už nechci podléhat nějakým klamům, že moje přítomnost někomu pomůže, a že když mě někdo vyzývá, abych někam šla, kam nechci, tak tam jít ... nebo ne. Já jsem láska. Není třeba nikam chodit, nenechat se znovu znásilňovat, ani tvými falešnými představami. Tady to končí. Buď mě chceš teď, tak jak jsem, nebo ne. Nelze čekat na nějaké potom. A tohle nemá nic společného se zamilovaností. To je láska. A nebo není. Rozhodnuto jest už dávno. Jde o přítomnost. Být spolu. Nemusím nic umět, ani nic dělat nebo nic nedělat, aby mě měl někdo rád. Já jsem láska. Můžu jenom být. Nemusím vůbec, ale vůbec nic. A můžu taky všechno, ale už ne proto, aby mě měl někdo rád. Nebudu se učit lyžovat, ani jezdit na kole, aby mě měl L. rád. Já už sama sebe nebudu takto, ni nijak, znásilňovat. Chceš mě takovou, jaká jsem nebo ne? Nechceš, ok, já to přijímám a odcházím pryč. Nelze už podporovat iluzi přátelství, které nikdy neexistovalo. Byl to jenom odraz našeho sobeckého já, které na chvíli mělo pocit, že není na světě samo. Jenomže ono je. Ani já to nevidím. Chodím světem už takovou řádku let. A ukazuju se lidem, včetně sebe. Chcete mě? Chceš mě? Chci se? Jsem láska... A nevzdám to, jednou ta odpověď ANO přijde.

a volné pokračování, kde se skutečnost ještě více prolíná s fantazií ... pro ty, které to skutečně oslovilo, zde ... http://heleninostvoreni.webnode.cz/news/cast-2-o-nalezani-lasky-
pokracovani-predchoziho/
Tipů: 2
» 11.06.12
» komentářů: 1
» čteno: 687(12)
» posláno: 0


» 11.06.2012 - 20:07
Hazentla
více méně.. chápu, rozumím.. a souhlasím..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O skrytém koloběhu | Následující: Přijímání
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Květka Š. [1]
narozeniny
zzlatý [11], Suzie [11]


© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.