PROCHÁZKA

Viděla jsem nás spolu chodit lesem
Slunce se dívalo přes větve a usmívalo se
Možná na nás
Možná i z nás
Odevšad to hřálo
Ze země
Z nebe
Z kmenů
Z tebe
A já měla pocit
Že ne ta spousta slov
Která nás zkouší spojit
Ale ticho mezi nimi
Nese názvy stromů, které míjíme:
Představa, Naděje, Očekávání, Těšení se, Rozrušení, Dotek, Souznění...

Na kraji lesa jsme se rozloučili

"Den byl tak krátký"
Mínila slova
"Byl tak krásný"
Dodalo ticho

Slunce mi skočilo do tváře
A zůstalo tam až do večera