Středověká
šuplíkovka a.d.2008
» autorka: churry |
Můj pane, odjel´s do boje...
Jak rolničky zní cinkot příborů.
Sešlo se dosti známých u stolu.
Hostitel zvrací dobrou náladu
Hodiny rozběhly se pozadu
Ve svitu voskovic
zní břeskně sálem ticho
Nečeká nikdo nic...
Tma je jak těhotné břicho
Porodní bolesti řvou,
křičí o štěstí
o lásce, o porozumění...
Rodí se naděje
Své provinilé přirození
odsouzené už k neplození
nést
tak těžké je!
Nech, světe, spát
mladičkou šestinedělku.
Och, neřežte ji,
nechte ji přežít vcelku
Ať o tu křehkou naději
se může postarat!
Jak rolničky zní cinkot příborů.
Sešlo se dosti známých u stolu.
Hostitel zvrací dobrou náladu
Hodiny rozběhly se pozadu
Ve svitu voskovic
zní břeskně sálem ticho
Nečeká nikdo nic...
Tma je jak těhotné břicho
Porodní bolesti řvou,
křičí o štěstí
o lásce, o porozumění...
Rodí se naděje
Své provinilé přirození
odsouzené už k neplození
nést
tak těžké je!
Nech, světe, spát
mladičkou šestinedělku.
Och, neřežte ji,
nechte ji přežít vcelku
Ať o tu křehkou naději
se může postarat!
Tipů: 38
» 10.06.12
» komentářů: 16
» čteno: 826(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.06.2012 - 16:12
středověk byl někdy krutý
znal i bití,znal i knuty...
o tu křehkou naději
matky se s láskou startají.
ST a díky.
znal i bití,znal i knuty...
o tu křehkou naději
matky se s láskou startají.
ST a díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Malíř a motýl | Následující: Zasněná