Vášeň
...
» autorka: carodejka » Básně / Erotika, sex |
Mládí nám hrstku štěstí dalo
na lůžko prostřelo z nahoty šál
obočí husté tmou křižovalo
úsměv na tváři koketně hrál
Leskem mne oslepil pohled dravý
v náruči svíráš křehké tělo
do ucha šeptáš mi slovíčka žhavý
až srdce lásce se otevřelo
Spleteni do sebe něhou se kocháme
v sametu ladně na mně se vlníš
nic víc než lásku při sobě nemáme
každé přání oddaně plníš
Z pavučin houpačky
jak krajky vlají
slyšet je tvůj i můj vařící dech
hýždě se do tmy propadají
a v zápětí stydne
tvá touha na mých rtech…
© Sidy 2010
na lůžko prostřelo z nahoty šál
obočí husté tmou křižovalo
úsměv na tváři koketně hrál
Leskem mne oslepil pohled dravý
v náruči svíráš křehké tělo
do ucha šeptáš mi slovíčka žhavý
až srdce lásce se otevřelo
Spleteni do sebe něhou se kocháme
v sametu ladně na mně se vlníš
nic víc než lásku při sobě nemáme
každé přání oddaně plníš
Z pavučin houpačky
jak krajky vlají
slyšet je tvůj i můj vařící dech
hýždě se do tmy propadají
a v zápětí stydne
tvá touha na mých rtech…
© Sidy 2010
Tipů: 39
» 07.06.12
» komentářů: 20
» čteno: 1035(29)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.06.2012 - 11:10
Krásná čtivá milostná pohodovka. ST a ani jsem nemrkl. :)
Jen jsem si při těch pavučinách vzpomněl na jakýsi vtip, kdy se manžel při milování toužebně zeptá: "Na co myslíš, miláčku?" a manželka odpoví, že by se měly smést pavučiny ze stropu nebo vymalovat. :)
Jen jsem si při těch pavučinách vzpomněl na jakýsi vtip, kdy se manžel při milování toužebně zeptá: "Na co myslíš, miláčku?" a manželka odpoví, že by se měly smést pavučiny ze stropu nebo vymalovat. :)
» 05.07.2012 - 17:06
PS neber to ode mě jako akt drzosti, snažím se psát úsporně a tak jsem se pokusil trošinku pokrátit část tvé nádherné "STéčkové" básně kterou bych sám nikdy nesložil. Vyšlo toto.
Mládí hrstku štěstí dalo
lůžko prostřelo z nahoty šál
obočí husté tmu křižovalo
úsměv tváři koketně hrál
Leskem oslepil pohled dravý
v náruči svíráš křehké tělo
do ucha šeptáš mi slůvka žhavý
Srdce lásce se otevřelo
Ps nic mě zrovna nenapadá, žádná moje nevzniká a tak votravuju kolegy z libresu a přepisuju jim trapně jejich tvorbu
Mládí hrstku štěstí dalo
lůžko prostřelo z nahoty šál
obočí husté tmu křižovalo
úsměv tváři koketně hrál
Leskem oslepil pohled dravý
v náruči svíráš křehké tělo
do ucha šeptáš mi slůvka žhavý
Srdce lásce se otevřelo
Ps nic mě zrovna nenapadá, žádná moje nevzniká a tak votravuju kolegy z libresu a přepisuju jim trapně jejich tvorbu
» 05.07.2012 - 23:51
René Vulkán: děkuji Ti za milou návštěvu a také za komentář, jsem ráda že Tě básnička inspirovala, úsměv a posílám pozdravení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Barevné tóny | Následující: Vzácné vteřiny