ODPÁLENÁ PYROTECHNIKA

***

Krásné krásné

poslední fontány dohořívají
pach střelného prachu
zadýmený dav
kloní hlavy
k domovům mizí
sedám na patník
prodírám zrak skrze
pálím cígo

vynořená z chuchvalců
pádících k severovýchodu
dotkla mých ramen a ač
obkročmo sedíc už
ptá se
podstrčím jí z úst zapálenou
mou
potáhne
šeptá

Ale já se stydím

připadám si fialovým ďáblem
vlasy dlouhé
tetování
ruce na zadku
v ústech teplo jazyka
na pospas barvám bengálských ohňů
tělo
sladce hebce ohebné
žár
žár světlice

Lásko /miláčku/

slovo /hlas/
vybuchující v přestávkách tmy
pohasíná
hasne
až docela …

Ty někam jdeš?

ne
kam by
prosím nerozsvěcuj /světice/

Svítá
(jen shluk čumilů srocený do práce hází kamenný stín … štěbetá)

***