Konec
a navždy
» autor: VE. |
Prožitek z vlastního těla,
silný a nekonečný,
tep i v nejtenčí z žil.
Únavou ruka mi sjela,
já pod vodu se skryl.
K očím napříč rudou lázní,
nedolehne ni světla stín.
Na duši věří jenom blázni,
- poslední je dnešní splín.
Vzrůstat nechám bolest,
tichou a nesmlouvavou,
jak poprvé, když jsem ťal.
Do žil ostří si vplést,
postupovat dál a dál.
Nepřichází úleva,
místo ráje zmar,
jediné, co vím je,
- už nezemřu stár.
silný a nekonečný,
tep i v nejtenčí z žil.
Únavou ruka mi sjela,
já pod vodu se skryl.
K očím napříč rudou lázní,
nedolehne ni světla stín.
Na duši věří jenom blázni,
- poslední je dnešní splín.
Vzrůstat nechám bolest,
tichou a nesmlouvavou,
jak poprvé, když jsem ťal.
Do žil ostří si vplést,
postupovat dál a dál.
Nepřichází úleva,
místo ráje zmar,
jediné, co vím je,
- už nezemřu stár.
Tipů: 5
» 05.06.12
» komentářů: 1
» čteno: 762(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.06.2012 - 14:26
Tohle znám v přímém přenosu...
Ale já se držím života ze všech sil
Je báááječnej
Ale já se držím života ze všech sil
Je báááječnej
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sbohem lásko | Následující: Nostalgie