Hřích jiného citu

Drží tě na pokraji smrti,
za něžných polibků tě škrtí.
Něžně skrz srdce jehly vráží,
po teple tvojí kůže baží.

Dotyky hýčká tvoje tělo,
způsobem, jímž se zabíjelo.
Svými rty objímá rozšklebené rány,
přechází hranice, jež mu byly dány.

Topí se ve svodu tvých hříšně krásných očí,
ve víru rozkoše v tvé krvi jazyk smočí.
Koupe se v plodech tvých, skrze jejich zrání,
hltaje blízkost tvou, i tvé umírání.