NEPŘESTÁVÁM VĚŘIT

Nade mnou je déšť
a černá obloha.
Nepřestávám věřit
že za tou oblohou světlo je.
Vždyť píše se i v knížkách
že poslední, kdo umírá
je naděje.

Nepřestávám věřit
i když přijde pád
díky naději dokážu vstát.
Nepřestávám věřit v Tebe
marně se pokouším opět najít sebe.

S Tebou se cítím jako člověk
Tvůj pohled tiší každou mou bolest.
Nechci ani pomyslet, co by dokázal
Tvůj hojivý dotek.

Říkáš, dej hlavu na horu
a jdi.
Nebuď tím
čím nejsi...

Chtěla bych Ti říct buď mým oceánem
buď mým tichem i křikem.
Buď mé úzko
pevně ve mě uschovaná.
Buď píseň
co nikdy nedoznívá.

Nade mnou je déšť
a černá obloha.
Nepřestávám věřit
že za tou oblohou
světlo je.
Vždyť píše se i v knížkách
že poslední, kdo umírá
je naděje.

Déšť po kapkách stéká na mou hlavu
za chvíli mě smáčí celou.
Buď mým oceánem
buď mým snem...
Jednou možná Tě najdu.

Říkáš, dej hlavu nahoru a jdi
nebuď tím, čím nejsi.

A najdeš si mě v davu....