Omyl

Byl to trochu omyl. Zima a bolavý nohy. K tomu červené víno. Možná i červené tváře. Spadané listí ve mně vyvolalo trochu splínu. Jsem smutná a je mi k pláči. A jen proto, že to byl omyl. Veškeré mé smutky jsou omyl.
Falešný oheň a česneková vůně. Smích a hodně piva. Přivřené, svůdně unavené oči. Chybíš mi, ačkoliv Tě neznám. Chybíš mi, ačkoliv sedíš na druhé straně stolu. Chybíš mi, ačkoliv je to omyl. Veškeré mé stesky jsou omyl.
Noc. Krásně chladná noc. A tisíce hvězd na obloze. Příběhy a bílé víno. Vyprávěj! Ale hlavně nestopuj. Smích a trochu filosofie. Drahej kostel . I za motlitbu platíš. Podívejte, padaj hvězdy. Tak si něco přej! Nemůžu, protože i přání jsou drahá. A já všechno propila. Možná je to omyl. Veškerá má přání
jsou omyl.
Dotek ruky a zavázaný oči. Neboj, povedu Tě. Po papíře jen zlehka krouží tužka. Jsme sehraný. Tluče mi srdce. Divoce. Ruka na ruce a červené tváře. Nevím, mlčím. A pořád ten tlukot srdce. Chci Tě...obejmout. Ale nejde to, je to omyl. Veškeré mé city jsou omyl.
A víš proč?
Protože Tvůj oblíbený symbol je barevnej. Takovej pěkně duhovej. Teplejší.