Pokoj v srdci

Dveře otvírám.
Nač váhám a kam kráčím?
Svíci rozžíhám,
dávám vzniknout stínům zlým.

Klidně si tančí, je velký lhář
- ohýnek naděje,
jež mi ukazuje tvoji tvář.
Mé srdce má kurděje.

Růži jsem ti dal,
tys stiskla její květ.
Má krev z něj kape dál,
jen trnys mi dala zpět.

Obklíčen ve stěnách
s obrazy bez rámů.
Do ran mi padá prach
z nevysněných snů.

Sám

jen malý plamen mám,
co ohřál duši mou.
A teď jej zhasínám,
zavřu dveře
a nechám se líbat tmou.