Kniha, přítel člověka
jen tak...
» autorka: Ketyna |
Obracím tiché, zažloutlé stránky
nekřičí, přesto říkají vše
prý už jsem stará na sny, na pohádky
s tebou zapomenu na svět vně.
Dala jsi vše, co jsi měla
tvá krása nadále zůstala celá
díky tobě stále naději mám
že můžu stoupat vzhůru, ke hvězdám.
Je v tobě ukryta magická síla
jsem ráda, že to vím
jen v tobě můj snový poklad dřímá
a díky za to, že jej zřím.
nekřičí, přesto říkají vše
prý už jsem stará na sny, na pohádky
s tebou zapomenu na svět vně.
Dala jsi vše, co jsi měla
tvá krása nadále zůstala celá
díky tobě stále naději mám
že můžu stoupat vzhůru, ke hvězdám.
Je v tobě ukryta magická síla
jsem ráda, že to vím
jen v tobě můj snový poklad dřímá
a díky za to, že jej zřím.
Tipů: 15
» 30.05.12
» komentářů: 8
» čteno: 931(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 31.05.2012 - 11:24
Na knihy se dnes často zapomíná... a při tom je v nich tolik moudrých věcí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Opravdový přítel | Následující: Strach