ROZMOTANÁ

Kvete moje duše do barevné krásy,
otevřela okna, rozpustila vlasy,
rozvinula náruč, pohladila smutné,
našla nový pramen, neplatí se vstupné.

Naučila věřit v naději a lidskost,
poznala, že lásku umocňuje blízkost,
dobrá duše léčí všechny boly světa,
plní vyschlé studny, žíznivých se neptá.

Zatoulaným ptákům čechrá mokrá křídla,
z oken paneláků cítí vůni mýdla,
květy rudých máků ozdobí ti ploty,
zpívá píseň štěstí, neplete si noty.

Už jsem zase živá, duše uzdravená,
můj žal někde v truhle potichu si sténá,
procházím se lesem, nebe modrou svítí,
za mnou jenom klubko z rozmotaných sítí …