Jiný

pocity, když je člověk "na okraji"..
» autor: VE.
Chodím a vyhýbám se slunci,
jak oškliví se mi tyto dny,
od rozbřesku k jeho konci,
kotouč zlatý, odporný.

Zato v šeru chladné luny,
nejkrásnější
- z nebe tanečnic,
zapomínam na den slunný,
černá krev
- do vlásečnic.

Neznám zlobu, ani lásku,
prokletí
- či je to dar?
V srdci jenom krůpěj stesku,
je to život
- nebo zmar?

Opíjím se písní smrti,
na okraji světa dlíc,
vlastní tělo už mě škrtí,
tak odcházím slunci vstříc.
Tipů: 15
» 25.05.12
» komentářů: 5
» čteno: 613(15)
» posláno: 0


» 25.05.2012 - 10:37
dříve též má láska luně patřila, dřív než svou duši pod sluncem jsem spatřila...
Připomíná mi to staré časy :) ST.
» 25.05.2012 - 21:09
ve skutečnosti mám rád oba stejně, i když nepoměrně více času trávím na slunci :)
» 25.05.2012 - 23:47
okouzlující dílko:))Zřejmně zlověSTně mělo znít:))Upíří život mi připomělo:))
» 26.05.2012 - 12:11
Dobrá báseň, ST.
» 26.05.2012 - 17:14
Tak tahle je parádní, ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Lidé dnešní | Následující: Útěcha

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.