Mé soukromé já

Občas zavítám na známá místa,
jakmile mé duši někdo ublíží.
Nevede tam však žádná cesta,
kde na mne nic zlého nevyhlíží.

Vracím se do světa vzpomínek
vyplakat tam veškerou bolest.
Do času, kdy ještě žil tatínek,
co tišil svou milovanou ratolest.

I když jsem dospělá,
žije ve mne děcko.
Něha toho více udělá,
a to je asi všecko.

Nalézám zde své citové uklidnění,
kdy není chvíle o koho se opřít.
Nic na světě snad většího není,
mého já, co jen já dovedu otevřít.

I když jsem dospělá,
žije ve mne děcko.
Něha toho více udělá.
A to je asi všecko.