Nedokončená

Po kapsách nosím rozepsané básničky,
ale jsem tak plná tebe,
že stěží nacházím slova,
abych je dokončila.
Budím se nad ránem
s tisíci otazníky v hlavě
a marně se snažím přečíst
budoucnost vepsanou ve tvé dlani
Zaklínám osud ve všech svých prosbách
(které nikdy nahlas nevyslovím)
a každé ráno stále doufám,
že se ještě probouzíš s mým jménem pod víčky

Nedokončené básně zavírám do šuplíku.
Možná že až je dopíšu,
bude u konce i náš příběh.
Tak snad je raději nechám nedopsané
a časem všechna slova vyblednou
- závistí nad tím,
jaký příběh nám napíše sám život ...