Po mapách těla

Můj smělý „Budulínku“
ještě drobnou zmínku
o tvém hladkém krku
Kreslím ti po něm
něžnou linku

směrem dolů
na tvou - mou oblíbenou
„duo horu“
Krmí živého plodu
plnou svodů

Ty hory písku
jenž po doteku
stávají se skalami
Dva výčnělky
co spát nedají mi

Jak rád
brouzdal bych se
do nekonečna
po horách…

Tak snad
zítra už
dám hlavu do oblak
šťastný to muž!
Tam na horách
Klidně v tmách
Byl bych napořád

Ach…
Skoro mám strach
píšu jako chlap … :)

(a stále ještě nejsem, kde mám být…myslela jsem u konce těla, to jsem původně chtěla)