ANNA & ANNA

» autor: Tomáš Přidal
Polibek dešťové kapky
smočil rty zatoulané dívence,
které se zželelo krásy světa,
volala do tulipánů baladu
o své zatoulané tkaničce,
která ožila, když si ušpinila tenisky,
a zamračila se na ni,
v útěku před ní.

Nosila jméno po své
ztracené matce,
povzdechy z šumění lesa
šeptaly: "Anno, Anno, přijď
se na nás podívat!"

Občas Anička myslela
na svou tkaničku,
a přemýšlela nad hlasem z lesa.

A jednou,
hluboko v lese,
při sbírání klacíků,
si dívenka všimla,
jak ze stromu visí mrtvola.

Měla prázdný výraz,
ty oči však poznala,
byly jí velice povědomé,
jako malá se do nich často dívala,
teď však byly prázdné a vypouklé.

Patřily její matce,
ta mrtvola, která zašeptala
seschlými ústy, byla skutečně ona,
byla to její ztracená matka Anna.

"Už vidíš, jak jsem dopadla?"

Mrtvola se rozhoupala.

Přičemž Anička poznala,
že ztracená tkanička
obepíná krk oběšené Anny.

"Chtěla jsi svoji tkaničku,
tak si ji vezmi – odřež tu větev!"

Anna se zhrozila nad
slovy své mrtvé matky,
matčiny oči byly najednou tvrdé
a plné ledové nenávisti.

Mrtvola se rozhoupala víc,
aby dosáhla na svou dceru.

Aničkou projel záchvěv strachu,
a když se přiblížila na dosah,
větev s oběšenou Annou se zlomila.

Mrtvá matka se obratně zvedla na nohy
a hrozivě se zasmála.

Anička si uvědomila svůj nešťastný osud….

…naposledy se pokřižovala.


Anna si rozvázala tkaničku
kolem krku,
a držíc dívenku za šaty,
ji prudce zatáhla kolem krku své dcerky…
Tipů: 3
» 13.05.12
» komentářů: 3
» čteno: 636(11)
» posláno: 0


» 13.05.2012 - 20:39
přiznám se, že jsem zatím zalíbení v této básničce nenašel
ale o to asi nejde
» 14.05.2012 - 07:44
Drsné...huSTý!
» 16.05.2012 - 07:40
Brrrrr

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Přeji vám krásný den! | Následující: POTEMNI

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.