pajšl

Mé pitvy včerejší
a bitvy příští
tam v přítmí
skladu smutků
dávaj si herdy do žaludků
mé lásky dřívější
jak myš tu piští
a vlaky v nástupištích
bez řádů řazený
už jsou tak vzdálený
jako má domovina
Vím, že jsem utopil
v karafách vína
co rád jsem měl
proč jen to připomínám?

Dnes padám jinam
než k zemi déšť
bolí to víc
... (to je toho)
než když miluješ
a nemáš koho!

Mé city tupější
o žití tříštím
a z výšin
bez předsudků
koukám si do žaludku
znám více světa vší
a hadů v koši
mám však já kůži hroší
dvě tašky listonoší
dopisů z dávna
byla kdys slavná
ta jedna z tašek

Tak jsem jen šašek
co padá jinam
než máje déšť
co dneska chceš?
Když láska létem
čeká ve frontě
před marketem.