Střepy které nepálí jen ledem

Za srdce z šeříku
Sahá Ti na kliku
Otvírá dveře do nekonečna

Kousavost schovaná za pultem
Dlaně natřené černým inkoustem
Uprostřed tvojí fotky lesk

Pod skořápkou nitra nemá strach
Vlnovku láme po stranách
Opatrně našlapuje po látkách z šifonu

Občas padá do minerálek směrem dolů
Neztrácí cit k tonům,když přivírá oči
Léčí každou polámanou duši

Prsty jezdí po rýhách slepé mapy
Na ulicích rozdává úsměvy a barvy
Tichá lenost která se trestá

Naděje která tak ráda přede
Střepy které nepálí jen ledem
Schovává je po kapsách a brouká si..