NEBE JAS

Umoudři modří nebe jas,

polib tu dívku, která Tě svádí,

dohlédni do dálky neskutečných krás,

na dno bezejmenné, která úžasný obraz uvádí.

* * *

Nalep si na leb-ku masku vraha,

dělej, že vybíjíš zlo metlicí s hroty,

uzavřít na dva petrklíče bránu z trnů je marná snaha,

utíkat či létat na tkaničkách jedné tvrdé ocelové boty.


* *

Řekni si: Musím, udělám, zvládnu to,

nastražím uši do hlubokých pastí,

vyženu neúspěch - vezmu si pometlo,

zmlátím ho a sebe namažu ochrannou mastí.

*

A pro sebe řeknu si - Už nebudu nebe jas krásti...

Komu patří?


Přece naší české vlasti!


...opouštím ho se soustrastí...