Je palčivá
...až mrazí, jak chybí.
» autorka: spare |
Chybějící.
Palčivé prázdno.
Sedí v zátylku,
umíněně a sveřepě.
Čert a Káča navěky.
Prázdno s pachutí v ústech.
Nic, až skřípou zuby.
Otázky.
Hrnou se ke vchodu,
a před sebou tlačí slzy.
Útočnice.
Vosy bez slitování.
Ošidný stav.
Historie se vrací.
Bohužel, ještě vím, jak to bylo.
Démon šeptá:
Lituješ?!
Vytáhne všechny triumfy,
a snaží se, leč může.
Udupat ho.
Neslyšet.
Na lep si už nesednu.
Jenže.
No, ano...vím.
Nikdy neříkám NIKDY!
Palčivé prázdno.
Sedí v zátylku,
umíněně a sveřepě.
Čert a Káča navěky.
Prázdno s pachutí v ústech.
Nic, až skřípou zuby.
Otázky.
Hrnou se ke vchodu,
a před sebou tlačí slzy.
Útočnice.
Vosy bez slitování.
Ošidný stav.
Historie se vrací.
Bohužel, ještě vím, jak to bylo.
Démon šeptá:
Lituješ?!
Vytáhne všechny triumfy,
a snaží se, leč může.
Udupat ho.
Neslyšet.
Na lep si už nesednu.
Jenže.
No, ano...vím.
Nikdy neříkám NIKDY!
Tipů: 35
» 05.05.12
» komentářů: 12
» čteno: 788(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.05.2012 - 10:47
jednou se i neštěstí a smůla musí unavit :)
a zas dovolí radosti celý prostor prozářit
a zas dovolí radosti celý prostor prozářit
» 05.05.2012 - 22:43
Paulmatthiole
Někdy to jde. ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Táhlý blues | Následující: Trhání ,,moudrého zubu"