Tvé vůně

tvé vůně v prázdném pokoji
na polštáři všechny sny
rozletí se do krajiny
rozbité z vděčnosti
kamínek pro štěstí
na podlaze zůstal
obracím slova
pálím dopisy
kradu si tvé lži
hledám vzdechy
nesplněné noci
bloudím do krajiny
kreslím obrazy
co už nejdou pochopit
úsměv ve tváři
se rozdvojí
zas příští plány
jak poslední laviny
bez možností
co nikdy nechytám
když sám...
jsem se bál
potom znova
najdu tvé obrysy
ruce jak na stráži
kapky jen ze střechy
co má naději v moci
když křičí vrány:
"Že na lásku je brzy
a nejde polapit"
když vchází do dveří
sny co se vzdalují
že v tichu říkají
Tvé vůně v prázdném pokoji.