Děvčátko a pekla zrozenec...

Na obzoru pohasíná slunce...
rudé jako krev na ostnu růže jenž zranila..
nastává šero.. měsíc zrcadlí se v tůňce...
po cestě lesní kráčí dívka spanilá ...

V úplňku luna ...stříbří dlouhý její zlatý vlas..
bílé šaty vlní ladný dívčí krok...
Z dáli znít slyšet je zvonu zvučný hlas..
uzoučká lávka vede ji přes potok..

Tu náhle na konci lávky..rudé běsnící oči..
dech jako pekelný chřtán...
čekají až dívka na lávku vkročí...
a osud její zdá se být dokonán..

Dívka se chvěje ..cítí bázeň..tuší ...
křížek bere do dlaně...
modlitbu šeptá...srdce ji buší..
Unikne kvítek zpárum zlé saně?

Démon vyráží vpřed....
cítit chce sladkost krve..
bělostné tesáky srdce jak led..
vidí se jak bílé hrdlo dívce serve...

Spalující žízeň mámí jeho mysl..
žene ho touha po krvavé hostině...
pro pekla zrozence život nemá smysl..
žene se zběsile po nebohé dívčině..

Dívka stojí a křížek drží v dlani...
ochromena děsem svou bílou ručku zvedá...
blesk z noční oblohy boj vyhlásil sani..
jak anděl pomsty...ublížiti dívce nedá..

Potok barví se krví...nebe burácí...
bestie lítá.. bez života leží...
Anděl bleskem Ďábla srazil..tak nebe zlu oplácí..
Dívka s pláčem pokleká... bohu chvála náleží...


Pod křížem svatým poklekám....
Pokorně prosím ....chraň své děti...Bože..