Kousek štěstí mít.
Kdysi dávno jsem se takhle cítil.Dávno.
» autor: Marcone |
Slova,
neodeznívající myšlenky.
Jak kocovina z pálenky.
Jako Cassanova milenky
teď procházím své vzpomínky,
zracené z mozaiky kamínky
jako pohasínající plamínky
zapomenuté
dětských vlásků pramínky.
Co jedna jizva,jeden den.
Nechtěl jsem obětavost Médei
snad trošku lásky,naději
darem dostal jsem bolest.
Odměnou za důvěru,promyšlená lest.
A přitom jen,
kdysi i já měl sen ...
Amorův šíp vyrval srdce mé z těla ven
střepy teď po zemi se válí
a všichni po nich šlapou
stesk můj zbytky soudnosti pálí
do těla bez srdce lidé jen kopou.
neodeznívající myšlenky.
Jak kocovina z pálenky.
Jako Cassanova milenky
teď procházím své vzpomínky,
zracené z mozaiky kamínky
jako pohasínající plamínky
zapomenuté
dětských vlásků pramínky.
Co jedna jizva,jeden den.
Nechtěl jsem obětavost Médei
snad trošku lásky,naději
darem dostal jsem bolest.
Odměnou za důvěru,promyšlená lest.
A přitom jen,
kdysi i já měl sen ...
Amorův šíp vyrval srdce mé z těla ven
střepy teď po zemi se válí
a všichni po nich šlapou
stesk můj zbytky soudnosti pálí
do těla bez srdce lidé jen kopou.
Tipů: 8
» 24.04.12
» komentářů: 5
» čteno: 871(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.04.2012 - 18:43
Paulmatthiole
Nevšímavost lidí je nám lhostejná, pokud jsme dva; je děsivá, pokud je člověk sám. ST.
» 25.04.2012 - 14:07
také to znám,ale naštěstí jsem potřebovala jen jiný náhled a toho se mi doSTalo
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: hierarchie osudů | Následující: Život není náhoda