Procházka
… se smrtí
» autorka: Levandule » Básně / Nemoc, smrt |
V jeskyni červeného vosku
krvácí víkendová svíčka
tří úmrtí…
Uprostřed motýlů
přišla první zpráva
Uprostřed setkání
přišla druhá zpráva
Uprostřed nedělního večera
přišla poslední…
Chytali jsme nebe
do psích chlupů
- z dálky plakalo
Drželi své dlaně
uprostřed trupu
- všechno vzlykalo
Dukáty pod nohami
svítily slunci zapomenutých úsměvů
Zelené pole dávalo naději všem,
co nám není vůbec do zpěvu
A svaly sčítaly kilometry procházky,
myšlenky bolely, slova utíkala se zajíci,
minuty svazovaly křehké provázky
A vy – jak vzácné koření na mém krajíci
setkáním s moudrostí svých duší
do mě vklíčili jste … navždy …
víc, než kdo tuší…
krvácí víkendová svíčka
tří úmrtí…
Uprostřed motýlů
přišla první zpráva
Uprostřed setkání
přišla druhá zpráva
Uprostřed nedělního večera
přišla poslední…
Chytali jsme nebe
do psích chlupů
- z dálky plakalo
Drželi své dlaně
uprostřed trupu
- všechno vzlykalo
Dukáty pod nohami
svítily slunci zapomenutých úsměvů
Zelené pole dávalo naději všem,
co nám není vůbec do zpěvu
A svaly sčítaly kilometry procházky,
myšlenky bolely, slova utíkala se zajíci,
minuty svazovaly křehké provázky
A vy – jak vzácné koření na mém krajíci
setkáním s moudrostí svých duší
do mě vklíčili jste … navždy …
víc, než kdo tuší…
Tipů: 27
» 23.04.12
» komentářů: 14
» čteno: 788(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.04.2012 - 01:52
***
Věru, je paradox říct, že je to krásně vyjádřeno, ale já to tak cítím ... když do srdce a do myšlenek je vepsán ten, kdo odešel, navždy zůstal ...
Je mi smutno s Tebou, vlastními těžkými vzpomínkami za těmi, kdož, aniž odešli, už nikdy znovu nepřijdou ...
ST
***
Věru, je paradox říct, že je to krásně vyjádřeno, ale já to tak cítím ... když do srdce a do myšlenek je vepsán ten, kdo odešel, navždy zůstal ...
Je mi smutno s Tebou, vlastními těžkými vzpomínkami za těmi, kdož, aniž odešli, už nikdy znovu nepřijdou ...
ST
***
» 23.04.2012 - 01:53
Chytali jsme nebe
do psích chlupů
z dálky plakalo
...bolí.. vzácné je bolet i radost cítit.. upřimně
..... nic víc
do psích chlupů
z dálky plakalo
...bolí.. vzácné je bolet i radost cítit.. upřimně
..... nic víc
» 23.04.2012 - 07:55
Věruš, ta je tak nádherná (ačkoli nevím, jestli to můžu napsat), je v ní totiž všechno, smutek, žal, trápení duše, vnitřní zmatek z náhlé opuštěnosti i ta radost, že měl člověk to štěstí potkat někoho, kdo prostě "BYL"...
» 24.04.2012 - 08:41
Jste oba silní a vzájemně se máte a to je to důležité pro dobré i zlé... a slunce svítí dál a louka vykvete, srdce nepřestanou milovat i když je na jiném světě...
» 24.04.2012 - 17:30
Paulmatthiole
Máte jeden druhého, to pomůže nést tíhu. ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na noční lávce | Následující: Podávám čtyřlístek