Tadž Mahal» autor: blue |
.
Z jablečných nektarů
pletu copy
na sto hektarů
tápu
v sladko kyselosti doby
moře dešťů
se plní
tvou jablečnou vůní
a šílenství plápolá
že lásku drží
paměť slůní
jen přivonět
v odkališti náznaků
a nedopsaných gest
co cítím?
- je radost
potkat tě na průsečíku cest
jemně mrholí
slova tetovaná
ti na zátylku
ne, nebolí
ukrást si tě ke rtům
na chvilku
a zakončit
slet meteorů
sklopením víček
a dýchaných haiku
do uší
vše, co je rozzářené
a nenasytné
tvému tělu přísluší
v květinové sloce
stavím Tádž Mahal
pro tvou lásku
které jsem nedostal
a už musíš jít
vytrhnout se
z okovů mojí duše
marnivé
vím
pak se zase vrátíš
je to nepopsatelné
a bláznivé
.
Z jablečných nektarů
pletu copy
na sto hektarů
tápu
v sladko kyselosti doby
moře dešťů
se plní
tvou jablečnou vůní
a šílenství plápolá
že lásku drží
paměť slůní
jen přivonět
v odkališti náznaků
a nedopsaných gest
co cítím?
- je radost
potkat tě na průsečíku cest
jemně mrholí
slova tetovaná
ti na zátylku
ne, nebolí
ukrást si tě ke rtům
na chvilku
a zakončit
slet meteorů
sklopením víček
a dýchaných haiku
do uší
vše, co je rozzářené
a nenasytné
tvému tělu přísluší
v květinové sloce
stavím Tádž Mahal
pro tvou lásku
které jsem nedostal
a už musíš jít
vytrhnout se
z okovů mojí duše
marnivé
vím
pak se zase vrátíš
je to nepopsatelné
a bláznivé
.
Tipů: 24
» 22.04.12
» komentářů: 8
» čteno: 924(20)
» posláno: 1
» nahlásit
» 22.04.2012 - 18:31

ne, nebolí
ukrást si tě ke rtům
na chvilku
...velmi silné, krásné i přes boleST co v ní je:))
ukrást si tě ke rtům
na chvilku
...velmi silné, krásné i přes boleST co v ní je:))
» 22.04.2012 - 20:11
Paulmatthiole

Mně se velmi zamlouvá. ST.
» 23.04.2012 - 04:15

***
potkat tě na průsečíku cest
vědomě protnout
co chtělo jinudy vést
pršíš mi do dlaní
hladové svítání
nenasytnost líbání
jediné svého druhu
rozhoupeš v úsměvu
duhu ...
***
Dave, povedla se Ti ... verši jsi vystavěl Tádž Mahal, to asi Múzák pomáhal, viď ;-). Tleskám brzce ranně a k potlesku zvedám dlaně ...
potkat tě na průsečíku cest
vědomě protnout
co chtělo jinudy vést
pršíš mi do dlaní
hladové svítání
nenasytnost líbání
jediné svého druhu
rozhoupeš v úsměvu
duhu ...
***
Dave, povedla se Ti ... verši jsi vystavěl Tádž Mahal, to asi Múzák pomáhal, viď ;-). Tleskám brzce ranně a k potlesku zvedám dlaně ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Naše duše | Následující: Slzy bezejmenný