Zmatená, nemocná

vítr větvemi víská
a na zemi tu leží láska
láska?
co to je?
pofidérní cit, zašlapán ctižádostí
prý ti citlivější, čistí jej z kachliček
hledají a úzkostlivě potřebují

´originální´ témata
naslepo vložená do básní,
ale všechny skýtají stejný podklad

není to tak
nepřiznáš to
však moje Touhy taky nic nepřináší

byli jsme mladí,
byli, byli
ty směšné řeči už se nedají číst?
já vím však mé srdce touží...

pár teček, přesně tři
vyžadují si svou pozornost
křičí do černa, spíš do bíla černými protekcemi

delší básně bez účelu
mají sklony
k blbým kecům
také to už cítíte?

urovnej si to trochu děvče!

A bezmezná upřímnost
to lidi unavuje
syrovost
když své já nezabalíte do poetických kudrlinek, nikoho to nezajímá

já píšu pro sebe, ale není to tak
to není potřeba
a hromada kritiků, napíše ty jsi tak hloupá
nepovedené, ale přihlížíme k věku

jistě

Přistupuje ke mně
ta noblesní dáma
co v Poslední je ukrytá
vidíte ji tam?

Možná předčasný spoiler
toto slovo se vám líbit nebude
já vím ruší atmosféru
byla někdy nějaká?

možná je to touha po pozornosti
trochu dětinské , omlouvám se

jen zajímá mě jak vy
přijmete toto fiasko,
prosím vítejte vážení
v hadím klubku poznání